Božská Sarah

slavná hra o posledním létě proslulé herečky
Božská Sarah
autor: John Murrell
překlad: Alice Nellis
režie: Alice Nellis
scéna: Matěj Cibulka
kostýmy: Kateřina Štefková
hudba: Jan Ponocný
Délka představení: 180 minut (s přestávkou)

Termíny v Divadle Kalich

po 12.12. 19:00 Božská Sarah Činohra Vstupenky
ne 08.01. 14:00 Božská Sarah Činohra Vstupenky
ne 15.01. 20:00 Božská Sarah Činohra Vstupenky
čt 09.02. 19:00 Božská Sarah Činohra Vstupenky
ne 12.02. 14:00 Božská Sarah Činohra Vstupenky
po 20.02. 19:00 Božská Sarah Činohra Vstupenky

ZDE - Fotogalerie Božská Sarah

ZDE - Fotogalerie Božská Sarah - fotografie 11 ZDE - Fotogalerie Božská Sarah - fotografie 12 ZDE - Fotogalerie Božská Sarah - fotografie 13 ZDE - Fotogalerie Božská Sarah - fotografie 14

PREMIÉRA 15. PROSINCE 2015

OSOBY A OBSAZENÍ:

Sarah Bernhardtová ….. Iva Janžurová

Georges Pitou ….. Kryštof Hádek / Igor Orozovič

Silnou a působivou hrou Božská Sarah si herecká legenda Iva Janžurová plní dlouholetý profesní sen, dvacet let si četla tento výjimečný text a zvažovala své síly, kdy se do něj pustit. Příběh posledního léta světově proslulé herečky a vyhlášené skandalistky Sarah Bernhardtové režíruje Alice Nellis jen krátký čas poté, co s velkým úspěchem společně s Ivou Janžurovou inscenovala ve Stavovském divadle Audienci u královny.

Iva Janžurová prozrazuje: „Asi je to netrpělivé, toužené, ale i obávané rozhodování mnoha hereček, jak a kdy vyprostit z nádherného scenáře Johna Murrella svoji kreaci, svoji představu o Sarah Bernhardtové. V rozmarném dialogu ze závěru hry říkají si ona a Oscar Wilde: Myslíte, že lidé, kteří budou žít po nás - vlastně už žijí - že ti lidé nové doby pochopí, co jsme byli zač, v co jsme doufali, co jsme chtěli dokázat? Že pochopí to naše radostné sobectví, radostnou nevědomost?”

Chceme se o to pokusit spolu s vámi, našimi diváky. Budete se bavit, budete se spolu se Sarah cítit spalováni sluncem v její rezidenci na ostrově u bretaňského pobřeží, cestovat s ní jejím vlastním vlakem pětkrát křížem krážem Severní i Jižní Amerikou a sledovat statečnou cestu ženy ověnčené světovou slávou, ale i ženy sčítajícící nezdary a rány, které takový velký osud přináší.

Sarah ve spolupráci se svým Pitouem - asistentem, sekretářem, sluhou a kdovícoještě v jedné osobě (tuto roli alternují Kryštov Hádek a Igor Orozovič) - píše své memoáry. “Najala jsem si vás, abyste mi pomáhal,” opakuje Sarah nemotornému, ale oddanému asistentovi a mučí ho i zbožňuje! A úkoly, kterými ho energicky zasypává a které se jeví být často nad jeho síly, jsou zdrojem komediálnosti celého večera.

„Iva Janžurová skvěle ztvárnila smrtelnost jedné celebrity.“

MF Dnes

„Iva Janžurová sdílí s Bernhardtovou nejen pochopení toho, jak se cítí herečka rekapitulující svůj život i kariéru, ale i Sářinu nezkrotnou energii, s níž hvězda dokázala překonávat všechny životní nástrahy. Tekoucí proud vzpomínek zvládá s noblesou i komediantstvím, přesvědčivě zahraje bílého Pierota i Sářinu smrt – a vzápětí i její popření a znovuzrození k dalšímu přílivu energie, čerpané bůhvíodkud z hlubin její bytosti. A samozřejmě jí neschází ani sarkastický humor, jímž Sáru štědře obdařuje.“

Právo 

„Janžurovou opět režíruje Alice Nellis, která herečku vede k uměřenému, soustředěnému výrazu.“

Hospodářské noviny 

„Sarah Ivy Janžurové je rozmarná, komická i nesnesitelná, zdatná manipulátorka, ale také hořce věcná, ztichlá i vědoucí, hvězda i člověk, který se blíží svému konci, uvědomuje si to a nežije v iluzích… Vrcholem jejích výkonů je pak naprosto přesvědčivě předvedená vlastní smrt, z níž pak s novou energií vykročí do života. Nejde tady o hereckou exhibici, ale o dokonalé splynutí s rolí, které je zároveň zcela osobní výpovědí.“

Divadelní noviny 

„Pro Janžurovou je Sarah příležitostí herecky zazářit. Rozehrát jemné struny diváckých emocí, dojmout i zasadit ironický políček. Zkrátka předvést širokou paletu nálad, což se jí jednoznačně daří… Božská Sarah je především důkazem hereckého mistrovství.“

Metro

Sarah Bernhardt (1844 – 1923)

„Zlatý hlas“ či „Božská“, tato slova nejčastěji doprovázela hluboké poklony francouzské kritiky i široké divácké obce, skládané herecké ikoně přelomu 19. a 20. století, skutečné světové megastar Sarah Bernhardt v nejzářnějších dobách její strhující kariéry. Obdivována byla nejen pro svůj čarokrásný podmanivý hlas, ale také pro eleganci velkých rozmáchlých gest a nezkrotný temperament, který nenechal nikoho v hledišti netečným. 

Henriette-Marie-Sarah Bernhardt se narodila 22. října 1844 v Paříži jako nemanželská dcera nepříliš majetné kurtizány. Na přání svého (pro dějiny neznámého) otce byla svěřena do pěstounské péče, od roku 1854 pak navštěvovala klášterní školu. O čtyři roky později ji přímluva milence její matky, vévody de Morny, zajistila výuku herectví na slavné scéně Comédie-Française.

Svou kariéru Sarah nezačala po čtyřech letech studia zrovna šťastně: z Comédie-Française byla propuštěna, neboť se poprala s kolegyní, a paběrkovala v epizodnějších rolích v malých divadlech. Do prestižního souboru se mohla vrátit zase až na začátku 70. let 19. století. Vracela se jako matka syna Maurice, kterého měla s belgickým knížetem Henri de Ligne. Jejich sňatku zabránila partnerova rodina, před oltář si Sarah odvedl až řecký atašé v Paříži Jacques Damala v roce 1882. Spojovala je mimo jiné také láska k herectví, proto si záhy založili vlastní divadlo, jež ovšem finančně vysála manželova závislost na morfiu a hazardu.

Sarah ovdověla v roce 1889. Zruinovaný rozpočet zachraňovaly výnosy z neobyčejně úspěšných hereččiných zahraničních turné (podnikla jich několik po Evropě i zámoří, např. v roce 1880 kočovala šest měsíců po USA, mezi lety 1891 až 93 absolvovala turné kolem světa).

V roce 1915 Sarah amputovali pravou dolní končetinu pod kyčelním kloubem v důsledku deset let starého úrazu. Ve stejném roce se stala členkou Čestné legie a herectví se i přes svůj handicap věnovala dále, během první světové války dokonce objížděla lazarety a stany, vystupovala na improvizovaných jevištích.

Výkony Sarah Bernhardt braly dech dobovému publiku jak v moderních francouzských hrách, tak v klasickém repertoáru. Konzervativní diváky provokovala odvahou ztvárňovat i mužské role, nejznámější příklad je asi Shakespearův Hamlet, stejně jako svým excentrickým chováním a bouřlivým osobním životem. Coby pomyslná červená nit se její hereckou cestou vine Dumasova Dáma s kaméliemi, jíž hrála od roku 1880 až do vysokého věku, před kamerami ji ztvárnila v roce 1911, tedy ve svých šedesáti sedmi letech (jinak kouzlu stříbrného plátna nepropadla, její filmografie je opravdu skromná). 

Sama psala divadelní hry, romány či překládala texty her jiných autorů, slavné jsou její memoáry Můj dvojí život. Vedla několik pařížských divadel, věnovala se rovněž malbě a sochařství.

Sarah Bernhardt zemřela 26. března 1923 na selhání ledvin. Pochována je na proslulém pařížském hřbitově Père-Lachaise.


Návštěvní kniha

Dvořák Jiří (27.05.2016)

Přeji hezký dobrý den. Nejsem divadelní divák, ale letos jsem byl opakovaně na vašem představení Atlantida a půjdu asi ještě jednou. Včera jsme byli na Božské Sarah, bohužel mne nebylo od rána dobře a musel jsem o předstávce odejít. Výkon paní Janžurové je skvělý, mám rád starou generaci, i nme už je 60. Ale k mému zdravotnímu stavu včera přispělo i to, že božská Janžurka, část role hrála na podlaze jeviště. Nejen já, ale celé okolí se vytáčalo a natáčelo, podle diváka před vámi, aby na herečku a její výkon bylo vidět.Velká škoda, že nehraje na zvýšeném pódiu, nebo na " gauči" a pod. Takto jsem měl chvílemi jen zvuk a prázdné jeviště, což mne přivedlo k tomu, že jsem neměl dobrý prostorový pocit a ... je to velice neslušné, ale snad diváci "poděkovali" i za mne, ale točila se mne hlava a nebylo mne dobře, nerad bych ostatní dále rušil. Takže za mne výborné, jen kdyby jste Božskou Sarah nechali i ze země vyniknout publiku. Díky Dvořák

Dobrý den i Vám, děkujeme za Vaše návštěvy našeho divadla. Nad Vaší poznámkou se určitě zamyslíme a přejeme Vám brzké uzdravení. Příště v divadle už opět v plné síle! :) Vaše Divadlo Kalich

O. Petr (03.02.2016)

Viděl jsem vás, paní Janžurová, pane Ozorovič v Božské Sarah. Stále přemýšlím, co vše jsem slyšel, vnímal. Zatím mám spoustu emocí, netříděných, opravdových, které ještě čekají na pojmenování. Děkuji. S velkou úctou k tomu, jak na malé ploše kulis a nablýskanosti lze toho tolik říct. Petr O.

Více příspěvků

Zpět

Anketa

Návštěva muzikálu SRDCOVÝ KRÁL mě láká z tohoto důvodu:

Mám rád písně, které zpíval Elvis Presley.
 (27 %) 322
Muzikály Divadla Kalich jsou pro mne vždy zárukou kvality.
 (30 %) 352
Těším se na nové tváře v hereckém obsazení.
 (6 %) 71
Dávám přednost zahraničním muzikálům.
 (37 %) 431
Celkem hlasovalo: 1176

Copyright © 2012 Divadlo Kalich. Všechna práva vyhrazena.

Instagram
Powered by Picabo Webadmin 2010.